Anglický původ

Stafordšírský bulteriér, často označovaný zkratkou "SBT", vznikl křížením buldoka a anglického teriéra v 19. století ve Velké Británii, kde se tehdy používal i na tajné psí zápasy v arénách. Oficiálně bylo plemeno zaregistrováno v roce 1935 v Anglii, Mezinárodní kynologická federace (FCI) ho uznala v roce 1987. Chov v ČR se datuje od roku 1989, kdy k nám byla dovezena první fena. Následovaly importy z Německa, Belgie, Nizozemí a Finska. Od té doby jeho obliba u nás stále roste. 

Jaký vlastně je Staffbulík?

Neutuchající široký úsměv a radost ze života. Kdo ho pozná, zamiluje si ho už napořád. Je to odvážný, houževnatý, ale i hravý pes a neodolatelně milý a přítulný společník. V žádném případě nejde o psa agresivního či útočného, jak se někdy mylně laická veřejnost domnívá. Naopak, je to pes velmi oddaný a dobrácký. Miluje lidi i děti a příznačně se mu v zemi původu říká "baby dog" nebo též "nanny dog" (což by se dalo přeložit jako "dětská chůva"). S dětmi si vydrží hrát celé hodiny a toleruje i jejich malé hrubosti a neohrabanost.

Přestože vzezřením působí trochu drsně a mnohdy můžou vzbuzovat strach, jsou to opravdu miláčci s ohromným srdcem. Všechno dělají naplno, 100% je i láska, kterou vám dávají.  Je to pes velmi všestranný, aktivní a pohyblivý. Chce páníčkovi vždy a ve všem vyhovět a je opravdu snaživý a chápavý. Stafbulíci se úspěšně uplatňují jako canisterapeuti, záchranáři, s nadšením pracují v lese, běhají agility, dogfrisbee... Neexistuje snad kynologické odvětví, kde by se stafík neuplatnil. Na cokoliv si vzpomenete, to s vámi - s velkou radostí - bude dělat.

Dá se dobře vycvičit, i když to samozřejmě není precizní německý ovčák a nemůžete ho cvičit drilem. Je velmi učenlivý a rád s vámi bude skládat nejrůznější zkoušky poslušnosti. Je nutné podotknout, že staffbulíci nikdy nebudou dobrými hlídači, naopak, zloděje v domě by umazlili k smrti, neboť láska k člověku, je u nich na 1. místě. Je to především dokonalý společník pro celou rodinu.

Předsudky

Kolem staffbulíka (stejně jako kolem všech bull plemen) je spousta předsudků, často je dokonce označován za "bojové plemeno", ale každý, kdo ho má (nebo aspoň dobře zná), ví, že není třeba se ho bát. Jako u všech plemen je i u tohoto velmi důležitá správná výchova. Konflikty s ostatními psy sám nevyhledává, ale poprat se umí. V genech má zakódovanou bojechtivost (ale pozor: jen vůči jiným psům, v žádném případě ne vůči lidem!!!) - to je potřeba vzít v úvahu při výcviku a důsledně tomu přizpůsobit výchovu. I sebemenší náznak agresivního chování k lidem je důvod k okamžitému vyloučení z chovu. Chovat dva samce není optimální, ale nemusí to znamenat, že by se spolu jen prali. Dobře si zvykne i na kočky - známé jsou případy z mnoha rodin, kde s nimi spokojeně žije i ve velké smečce.

Nejlepším způsobem, jak poznat pravou povahu staffbulíka bez předsudků medií a zmanipulovaných novinových článků, často vytržených z kontextu, je setkat se s ním osobně. Okamžitě si ho zamilujete, pro jeho bezprostřednost, bezelstnost, veselou a mimořádně láskyplnou povahu.